Přehled o dosavadním vydávání Spisů TGM
T. G. Masaryk během svého života publikoval stovky textů, které se týkaly mnoha různých oborů a společenských oblastí a jejichž žánrové spektrum bylo nadmíru pestré (odborné monografické práce, analytické, naučné, úvahové či přehledové studie, politické a polemické články, literární kritiky, referáty, přehledy, glosy, prohlášení, přednášky, rozhovory, vzpomínky, literární skici ad.). Mnoho svých textů v periodickém tisku Masaryk nesignoval nebo je podepisoval šiframi, texty byly také často přetiskovány a publikovány v různých jazycích – bibliografické podchycení Masarykova díla proto představuje nanejvýš složitou disciplínu. Přestože Masaryk sám nepovažoval za nutné vydat své práce souborně, záhy po vzniku Československé republiky objevily snahy Masarykova díla znovu vydávat a seznamovat tak širší veřejnost s myšlenkami prvního prezidenta. Přes průtahy způsobené jednak Masarykovou neochotou texty revidovat a autorizovat, jednak tematickým pojetím i nedostatečným bibliografickým podchycením se podařilo do roku 1939 vydat prvních sedm svazků.
Válka a následné období komunistického režimy zapříčinily, že po generální diskusi o podobě Spisů začala skutečná systematická práce až v devadesátých letech 20. století. Vedoucím redaktorem se stal uznávaný literární vědec Jiří Brabec.
Po třech desetiletích tak mohl být projekt Spisů doveden do zdárného konce, mezi lety 1992 a 2022 vyšlo celkem 40 svazků. Prvních patnáct svazků obsahuje kritická vydání Masarykových knižních děl, další svazky texty publikované v periodickém tisku, mezi něž jsou dle chronologického klíče vkomponovány svazky parlamentních projevů a univerzitních přednášek, samostatné svazky tvoří Čapkovy Hovory s TGM a Masarykovy rozhovory s novinářem Emilem Ludwigem Duch a čin. Předposlední svazek shromažďuje programové projevy politických stran, jež Masaryk v předválečném období vedl, Spisy uzavírá generální rejstřík.
Veřejnosti se díky tomuto náročnému edičnímu projektu, který svým rozsahem nemá v našem prostředí po roce 1989 obdoby, dostává takřka po sto letech od prvních plánů do rukou v úplnosti Masarykovo dílo v češtině, přičemž mnohé texty zde vycházejí vůbec poprvé knižně. Masaryk v nich promlouvá k české společnosti v mnoha rolích a často dosud málo známým nebo neznámým hlasem. Jak potvrzuje Jiří Brabec, „vytváří [tento celek] základní východiska pro výklad Masarykovy tvorby a zároveň jakousi hráz proti dezinterpretacím Masarykova odkazu“.
1. Sebevražda, 2. Základové konkrétné logiky, 3. Pokus o konkrétní logiku, 4.–5. Univerzitní přednášky, 6. Česká otázka. Naše nynější krize. Jan Hus, 7. Karel Havlíček, 8. Moderní člověk a náboženství, 9.–10. Otázka sociální, 11.–13. Rusko a Evropa, 14. Nová Evropa, 15. Světová revoluce, 16. Juvenilie, 17. Přednášky a studie z let 1882–1884, 18. Z počátků Athenaea (1883–1885), 19. Boje o Rukopisy (1886 –1888), 20. Slovanské studie a další práce z let 1889–1891, 21. Parlamentní projevy 1891–1893, 22. Naše doba (1892–1894). 23. Mezi literaturou a politikou (1895–1897), 24. Hilsneriáda 1, 2 (1898–1900), 25. Ideály humanitní a další práce z let 1901–1903, 26. Z bojů o náboženství (1904–1906), 27. Boj o poslanecký mandát (1907–1910), 28. Politika vědou a uměním (1911–1914), 29. Parlamentní projevy 1907–1914, 30. Válka a revoluce 1 (1914–1916), 31. Válka a revoluce 2 (1917), 32. Válka a revoluce 3 (1918), 33. Cesta demokracie 1 (1918–1920), 34. Cesta demokracie 2 (1921–1923), 35. Cesta demokracie 3 (1924–1928), 36. Cesta demokracie 4 (1929–1936), 37. Karel Čapek: Hovory s TGM, 38. Emil Ludwig: Duch a čin, 39. Programy Masarykových politických stran (1900–1912), 40. Seznam Spisů. Rejstříky.