Ústav T. G. Masaryka

Ústav T. G. Masaryka, o.p.s. vydává ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i. sebrané spisy T. G. Masaryka, Masarykův sborník a další práce spojené s jeho osobností, dílem a dobou, včetně reflexe současných aktualit.

Historie

Z dějin Ústavu T. G. Masaryka

Ústav založil v r. 1932 první prezident ČSR jako nadaci. Odevzdal mu svou knihovnu (tehdy asi 70 000 svazků) a svůj osobní archiv, pověřil jej badatelskými i popularizačními úkoly v intencích problematiky, kterou se sám zabýval, svěřil mu péči o vydávání svých spisů a vybavil jej nadačním jměním přesahujícím 13 milionů Kč, tak aby Ústav mohl fungovat jako samostatná organizace. Jmění bylo později rozmnoženo o nemovitosti (několikapatrový dům v Dejvicích – dočasné sídlo Ústavu – a parcelu na Letenské pláni, kde měla být pro Ústav postavena nová budova podle návrhu arch. Gočára). Slibný rozběh činnosti Ústavu přerušila nacistická okupace, vedoucí pracovníci byli persekvováni, veškerá aktivita zakázána a jmění konfiskováno.

Po válce se činnost obnovila, tehdejší vláda restituovala v r. 1947 darem ve výši 50 milionů Kč ústavní jmění, ale v r. 1954 postihla Ústav rozhodnutím sekretariátu ÚV KSČ další konfiskace. Knihovna (tehdy již přes 200 000 svazků) a archiv byly přiděleny různým institucím a finanční hotovost propadla státu. Pokus o obnovu Ústavu v r. 1968 (Ústav po právní stránce nebyl nikdy zrušen) zmařila nová okupace. Proto teprve 4. ledna 1990 mohl prezident Václav Havel na podnět českých historiků veřejně vyhlásit, že se činnost Ústavu T. G. Masaryka obnoví. Paní dr. Anna Masaryková jako jediná tehdy žijící členka posledního kuratoria Ústavu doplnila podle ustanovení Věnovací listiny řídící orgán nadace a úsilí o obnovu činnosti Ústavu mohlo začít. Toto úsilí od počátku naráželo na množství překážek, především finančního rázu, neboť všechny žádosti o podporu se u tehdejší státní reprezentace nesetkávaly s pochopením, zvláště když zákonný restituční nárok se na nadaci nevztahoval. Přes tyto překážky Ústav začal pracovat a během několika let mohl vykázat dobré výsledky např. v podobě řady vydaných svazků z edice sebraných Spisů TGM a několika úspěšných mezinárodních masarykovských konferencí. Postupně však náhodné finanční toky, ať již ze státních nebo sponzorských zdrojů, ustaly. Protože chyběly i peníze na mzdy, musela být většina pracovníků převedena do Akademie věd, do nově založeného Masarykova ústavu AV ČR, kde plní část dřívějších badatelských úkolů. Akademii věd byl také zapůjčen k bezplatnému užívání archiv a postupně se sjednocující rozparcelovaná Masarykova knihovna. Obě instituce spolupracují na základě Smlouvy o součinnosti uzavřené 1. dubna 2003.

Protože Ústav TGM nevyhovoval pro nedostatek základního jmění novému zákonu o nadacích, požádalo jeho kuratorium koncem roku 1998 o změnu statutu na obecně prospěšnou společnost. Příslušným soudním orgánům trvalo vyřízení žádosti plné tři roky. Ústav TGM se tedy mohl stát obecně prospěšnou společností až od počátku roku 2002 se všemi právy a povinnostmi stanovenými v původní Masarykově Věnovací listině. Podle této listiny a pozdějšího notářského zápisu z 15. ledna 1948 podepsaného všemi tehdejšími Masarykovými dědici je ÚTGM mimo jiné také výhradním správcem autorských práv k Masarykovým spisům.

Vydávání Masarykových prací, zejména projekt edice sebraných Spisů T. G. Masaryka o 40 svazcích je jedním z nejdůležitějších úkolů Ústavu. Zatím se podařilo vydat necelou polovinu. Ediční práce na dalších svazcích je komplikována nejen tím, že jde vesměs o texty, které nebyly nikdy vydány v knižní podobě (časopisecké stati, přednášky, projevy apod.), a proto vyžadují značnou předběžnou badatelskou činnost velkého okruhu spolupracovníků, ale jde také o činnost finančně velmi náročnou: náklady na jeden svazek se pohybují kolem 400 000,- Kč. Proto si dovolujeme obracet se na všechny potenciální sponzory, kterým není lhostejný kulturní a politický odkaz zakladatele našeho novodobého státu, aby svým příspěvkem pomohli zpřístupnit Masarykovy stále aktuální myšlenky i soudobým Čechům.

Zprávy

Zpráva nezávislého auditora za r. 2014 (PDF)

Rozpočet nákladů na realizaci projektu v r. 2015 (PDF)

Projekt edice Spisů T. G. Masaryka a péče o jeho archiv a knihovnu na r. 2015 (PDF)

Finanční vypořádání obcí, občanských združení a DSO za r. 2014 (PDF)

Čerpání finančních prostředků ÚTGM v r. 2014 (PDF)

Zpráva o činnosti Ústavu T. G. Masaryka, o. p. s. za r. 2014 (PDF)

Zpráva nezávislého auditora za r. 2013 (PDF)

Čerpání rozpočtu nákladů na realizaci projektu v r. 2007 (PDF)

Zpráva o realizaci projektu v r. 2007 (PDF)

Čerpání rozpočtu nákladů na realizaci projektu v r. 2006 (PDF)

Zpráva o realizaci projektu v r. 2006 (PDF)

Spisy TGM

Přehled o dosavadním vydávání Spisů TGM

Na skutečnosti, že dosud neexistuje souborná edice Spisů T. G. Masaryka, jednoho z mála Čechů, který měl a dosud má světový ohlas (jak o tom svědčí nové edice překladů v Anglii, Německu, Francií, Rusku, Japonsku ad), se podílela zejména doba plná politických zvratů a krizí. První projekt Spisů koncipoval V. K. Škrach. Z plánovaného souboru, který měl obsáhnout více než třicet svazků, vyšlo v letech 1926–1938 pouze sedm svazků. V roce 1945 se k Škrachově projektu Spisů vrátil znovuobnovený Ústav TGM. Předložil novou koncepci, která se zakládala na reeditování děl, které Masaryk sám uspořádal, a na souborech, shrnujících práce z tematických okruhů (Filosofie dějin, Sociologické stati, O antisemitismu, Stati z estetiky atd.). Soubor měl obsahovat 48 svazků. V roce 1947 byla zřízena „ediční kancelář“ (J. Navrátil a O. Ostrčil), která rozdělila svazky editorům (J. Patočka, I. A. Bláha, J. L. Hromádka, J. Mukařovský ad.). Podařilo se však pouze reeditovat některé svazky, které vydal Škrach. Po únoru bylo již nemožné plán realizovat, Ústav TGM byl posléze zrušen. Teprve po dvaceti letech, koncem let šedesátých, se objevily v tisku články o potřebě Masarykových spisů, ale v dalších dvaceti letech tyto výzvy byly pochopitelně zcela ignorovány.

V polovině osmdesátých let skupina badatelů, existujících mimo oficiální instituce, vypracovala několik návrhů na vydávání Masarykových Spisů. Tyto projekty se staly znovu předmětem diskuzí ihned po listopadu 1989, zejména po znovuzrození Ústavu TGM. Posléze byl akceptován ediční projekt, který upouští od tématického rozčlenění a akcentuje – vedle Masarykem vydaných větších děl – chronologické seřazení dodnes rozptýlených studií, statí, článků, recenzí a polemik. Součástí Spisů jsou též české překlady článků, publikovaných v jiných jazycích (v němčině, angličtině, ruštině, francouzštině). Cílem je zprostředkovat všechny Masarykovy tištěné texty. Ediční rada ihned přikročila k vydávání. Již na počátku však bylo zřejmé, že se každý svazek bude setkávat s finančními probémy. Tyto potíže provázejí Spisy TGM po celá léta. Souborné vydání Masarykových spisů je rozvrženo na 40 svazků, z nichž necelá polovina byla již vydána. Dosud se podařilo v nové edici vydat tyto spisy.

Ostatní publikace
Publikace vydané samostatně či ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i.

Nabídkový list publikací MSÚ a ÚTGM (pdf)

Ostatní publikace

Publikace Ústavu T. G. Masaryka, o. p. s. vydávané mimo Spisy TGM
Publikace vydané samostatně či ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i.:

Josef Tomeš (ed.): Už víckrát nezazní tak těžce requiem… / Před sedmdesáti lety zemřel T. G. Masaryk

Publikace Už vícekrát nezazní tak těžce requiem…, v jejímž titulu bylo použito veršů Vítězslava Nezvala, přináší komponovaný výbor z ohlasů na úmrtí T. G. Masaryka v dobovém tisku a v české poezii i z pozdějších reminiscencí této události ve výročních letech. Na úvod otiskuje původní esej Roberta Kvačka Československo a Evropa v čase skonu T. G. Masaryka. Text je zarámován vybraným obrazovým materiálem, z větší části dokumentujícím průběh Masarykova pohřbu a obsahujícím i málo známé fotografie z Archivu Ústavu T. G. Masaryka a Masarykovy společnosti. Knížka má charakter nekomentované, populární edice, usilující především o autentické zpřítomnění ohlasu, který Masarykova smrt v Československu i ve světě vyvolala, i atmosféry dnů bezprostředně po Masarykově skonu, dokládající míru ztráty, kterou republika utrpěla, a dávající tušit stíny zítřka.

96 str., brož. doporučená cena 120 Kč. – ISBN 978-80-86142-27-2

Jaroslav Opat: Evropa dvacátého století v optice Masarykovy filosofie dějin

Docent Jaroslav Opat patří k renomovaným znalcům života a díla T. G. Masaryka, jím se intenzivně zabývá již třicet let. V předvečer sedmdesátého výročí Masarykova skonu se s historickým působením a odkazem velikého myslitele a státníka vyrovnal v hutném a procítěném eseji Evropa dvacátého století v optice Masarykovy filosofie dějin. Tragické peripetie evropských a světových dějin dvacátého věku, z nichž velkou část osobně prožil, zde konfrontuje s Masarykovými dějinně filosofickými závěry, mravními a politickými apely, které pokládá za inspirativní a nosný (žel oslyšený) program pro meziválečnou dobu – i za naléhavé poselství pro naši přítomnost.

28 str., brož., doporučená cena 50 Kč. – ISBN 978-80-86142-28-9

Věře Olivové ad honorem. Sborník příspěvků k novodobým československým dějinám

Univerzitní profesorce PhDr. Věře Olivové, DrSc., historičce první Československé republiky a dějin sportu, věnují při příležitosti jejího významného životního jubilea sborník svých prací její někdejší studenti a současní spolupracovníci.
První dva příspěvky mají úzký vztah k osobnosti profesorky Olivové, následující dva jsou věnovány Edvardu Benešovi. Počátků první republiky se týká článek o stržení sloupu Nejsvětější trojice ve Slaném a o ministerstvu zahraničí a prezentaci Československa. Další text se zabývá ohlasem na obranu Edvarda Beneše proti útokům říšskoněmeckého tisku na Československo. K meziválečné zahraniční problematice se vztahuje ještě článek o Organizačním paktu Malé dohody. Osudy Pražského hradu v době okupace jsou vypracovány na základě archivních dokumentů. Další příspěvek se týká odsunu Němců z Frýdku-Místku. Dva následující texty věnují pozornost tiskovému orgánu slovenského exilu a exilové historické literatuře. Přehledný charakter má článek o studené válce. Příspěvek o poslání a profesi porodní báby jde přes několik staletí. Naproti tomu řešení zapomenuté Horovy básně se úzce vztahuje k roku 1945. Závěrem byly zveřejněny výsledky soutěže o Cenu Edvarda Beneše.
Celým sborníkem prolínají ilustrace malířských prací pocházejících z první republiky. Pro obálku jsme užili římské mozaiky k připomenutí úspěšných prací naší jubilantky v době, kdy se nemohla věnovat československým meziválečným dějinám.

Vydala Společnost Edvarda Beneše v Ústavu T. G. M., o. p. s. ISBN 80-86142-24-8. Brož., 268 str., 200 Kč.

Masarykův sborník XIII

Třináctý svazek Masarykova sborníku reprezentuje české masarykovské bádání v letech 2004–2005. Navazuje na předchozí svazky, zároveň však zahajuje novou řadu sborníku, jež bude nadále vydávána s roční periodicitou a jejíž jednotlivá čísla budou v oddílu Studie tematicky profilována. Tento svazek je zaměřen na téma Masarykův vztah k české beletrii a českým spisovatelům, souhrnně zpracované v úvodní studii Jiřího Brabce, a v několika článcích sleduje Masarykovy vztahy s vybranými českým, resp. slovenskými spisovateli: s J. S. Macharem (Jitka Zabloudilová), Viktorem Dykem (Josef Tomeš), Karlem Čapkem (Josef Protiva), Otokarem Březinou (Jaromír Slomek) a Svetozárem Hurbanem Vajanským (Martin Kučera). Na ně navazuje objevná studie Michaely Tydlitátové o knihovně filosofa Rudolfa Hirsche, zakoupené koncem třicátých let Ústavem T. G. Masaryka a připojené k Masarykově knihovně, esej Jiřího Olšovského Masarykovo heslo „Ježíš, ne Caesar!“, studii Miloše Dokulila Masaryk a liberalismus a Radovana Lovčího Profesní a společenské aktivity Alice Masarykové v letech 1910–1914. Následující dokumentární část, rozšířená od tohoto svazku o materiálové studie (Materiály a dokumenty), přináší stať Jiřího Fidlera o řádech a vyznamenáních, jejichž nositelem byl T. G. Masaryk, podrobné pojednání Zdeňka Šestáka o útocích na T. G. Masaryka v Humoristických listech v letech 1899–1914, soupis bibliografií k životu a dílu T. G. Masaryka, vydaných v letech 1918–1948, od Václavy Horčákové a stať Jany Malínské o potřebě personální bibliografie T. G. Masaryka, dále pak edici korespondence Karla Čapka a Edvarda Beneše (ed. Jan Bílek a Ivan Šťovíček) a záznamu Huberta Ripky o jeho návštěvě u presidenta Masaryka v Topolčiankách v roce 1925 (Ivan Šťovíček), pokračování kritické edice korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou (Dagmara Hájková) a soupis masarykian ve fondech 2. a 3. oddělení Národního (dříve Státního ústředního) archivu v Praze (Jana Drncová Bartošová a Jaroslav Koláčný). Oddíl Kronika obsahuje mj. nekrology za zesnulého historika Antonína Klimka a filosofa Jindřicha Srovnala, oddíl Literatura recenze nejdůležitější masarykovské literatury za sledované období. Svazek uzavírá kompletní bibliografie prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 2004–2005.

Váz., 544 str., 360 Kč.– ISBN 80-86495-40-X, ISSN 1801-6286 (MSÚ AV ČR) a ISBN 80-86142-22-1 (ÚTGM, o. p. s.)

Jaroslav Opat: Masarykiana a jiné studie II

Jaroslav Opat (1924) patří k předním znalcům života a díla T. G. Masaryka. V polovině osmdesátých let minulého století vydal v samizdatu knihu Filozof a politik T. G. Masaryk 1882–1893 (roku 1990 vyšla v pražském Melantrichu). Po listopadu 1989 byl povolán, aby obnovil Ústav T. G. Masaryka, zrušený na počátku padesátých let komunisty; tomuto úkolu se věnoval od března 1990 do konce roku 1997. Koncem roku 2003 vydal rozsáhlou monografii Průvodce životem a dílem T. G. Masaryka. Předtím, v roce 1994, publikoval výbor svých menších prací Masarykiana a jiné studie 1980–1994, v roce 1999 pak soubor studií T. G. Masaryk Evropan světoobčan. Práce publikované v této knize vznikaly v letech 1988–2004. Podněty k jejich vzniku přinášel sám život. Část z nich byla psána jako přednášky pro různé vědecké konference, nejen masarykologické. Tři z nich byly autorem předneseny v zahraničí: v Berlíně, v Paříži a v Kyjevě. Kniha doplňuje a uzavírá autorovy předchozí studie.

Brož., 228 str., 160 Kč – ISBN 80-86142-21-3 (Ústav T. G. Masaryka, o. p. s.)

Josef Tichý: Deset pražských bytů rodiny Masarykovy

Od svého příchodu do Prahy v roce 1882 po nastěhování na Hrad roku 1918 vystřídala Masarykova rodina deset bytů. Nestalo se tak vždy z vlastního rozhodnutí, občas k tomu vedly i nepředvídané okolnosti. Každý byt však zůstává spojen s určitou etapou Masarykova života a díla, každý pamatuje všední i sváteční chvíle jeho rodiny. Kniha se pokouší zmapovat všechny tyto byty v co možná nejúplnější dokumentaci, včetně obrazové, a přiblížit nejdůležitější události v životě rodiny v době, kdy konkrétní byt obývala. V deseti přehledných kapitolách dává též výmluvnou odpověď na otázku, kde, kdy a jak bydlela před sto a více lety rodina českého univerzitního profesora. Kniha je cenným příspěvkem k životopisu T. G. Masaryka i k pražskému kulturnímu místopisu. Díky fotografickým přílohám a faksimilím představuje originální pragensii.

Brož., 196 s., 200 Kč. – ISBN 80-86142-20-5 (Ústav T. G. Masaryka, o. p. s.).

Masarykův sborník XI-XII

Dvojčíslo Masarykova sborníku reprezentuje na 720 stranách české masarykovské bádání v letech 1999–2003. Svou koncepcí a obsahovou strukturou navazuje na předcházející svazky novodobé řady Masarykova sborníku, vydávané od počátku devadesátých let 20. století; liší se pouze svou grafickou úpravou. Obsahuje třináct původních studií, věnovaných různým aspektům Masarykova díla, vědecké a politické činnosti i osobnostem několika jeho spolupracovníků a ideových spřízněnců. Po úvodním eseji Miloslava Petruska T. G. Masaryk v postheroických časech a obsáhlém rozboru Masarykovy filosofie demokracie z pera Jindřicha Srovnala následují studie Libuše Heczkové, Miloslava Bednáře a Jiřího Olšovského, vyrovnávající se z různých úhlů pohledu se vztahem T. G. Masaryka a Friedricha Nietzscheho, příspěvek Ivo Rejchrta o významu časopisu Athenaeum pro českou literární vědu a Michala Topora o Masarykově spisu Karel Havlíček a grafologická analýza Masarykova rukopisu od Stanislava Poláka. Zvláštní místo patří objevným biografiím Walthera Eugena Schmidta od Jana Štěpána, Josefa Kudely od Ivana Kudely, Jindřicha Kohna od J. F. Fraňka a Anny Horákové-Gašparíkové od Zdenky Sojkové; celý oddíl pak uzavírá studie Naděždy Vitanovské o ražených medailích T. G. Masaryka v letech 1918–2000. Následující část sborníku přináší řadu pozoruhodných dokumentů, například edici originálu a paralelní český překlad Masarykovy stati Die böhmische Krise, otištěné ve vídeňském týdeníku Die Zeit v říjnu 1896, výňatky z deníkových zápisků historika Vlastimila Kybala, týkající se jeho vztahu k T. G. Masarykovi, i z korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou. Oddíly Kronika a Literatura podávají přehled a hodnocení relevantních vědeckých konferencí, odborných i popularizačních publikací, věnovaných T. G. Masarykovi, jeho době, spolupracovníkům a souputníkům ve sledovaném období. Sborník obsahuje též soupis masarykian ve Státním ústředním archivu a v Archivu Národního musea a kompletní bibliografii prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 1999–2003.

ISBN 80-86495-21-3 (Masarykův ústav AV ČR) a 80-86142-14-0 (Ústav T. G. Masaryka), 720 str., váz., 475 Kč.

Masarykův sborník X

Soubor studií českých a zahraničních badatelů k osobnosti TGM, jeho dílu a době. Šest studií se zabývá recepcí Masaryka v Čechách, na Slovensku, ve Francii, v Rusku a dnešním Japonsku. Rubriky Diskuse (mj. TGM v denících Josefa Pekaﬁe, korespondence TGM a Oldry Sedlmayerové), Kronika, Literatura.

448 str., váz., 190 Kč.

Ostatní starší publikace viz web Masarykova ústavu a Archivu AV ČR – ostatní publikace

Nabídkový list publikací MSÚ a ÚTGM (pdf)

Nadační listina

Věnovací listina

Přání, aby má soukromá knihovna, archiv a museum tvořily i nadále samostatný celek a pracovní středisko v oborech, v nichž jsem sám pracoval, vedlo mě k rozhodnutí založit nadání, které by pro budoucnost zajišťovalo existenci a funkci těchto objektů v samostatném kulturním ústavu. Zřizuji tedy touto listinou nadání a určuji v ní jeho jméno, sídlo, věcný základ (jmění), účel a zásady správy. Doufám, že dalšími dary budu moci ještě sám rozmnožit jeho základní jmění a že v případě potřeby učiní tak i moji přátelé domácí i zahraniční.

I. Jméno a sídlo

§ 1. Jméno nadání je Ústav T. G. Masaryka (v dalším Ústav),
§ 2. Sídlem nadání a Ústavu je Praha.

II. Základ věcný

§ 3. Nadání (Ústavu) věnuji: 1. svou soukromou knihovnu, která měla ke dni 31. prosince 1931 70.000 svazků a kterou stále rozšiřuji; 2. svůj soukromý archiv; 3. své soukromé museum, to jest sbírku rozličných darů mně věnovaných; kuratorium (§ 5) nadání (Ústavu) má právo celé museum nebo jeho část bezplatně postoupit jiné právnické osobnosti nebo úřadu, který by na sebe vzal závazek musejní předměty vhodně instalovat a učinit přístupnými veřejnosti; 4. cenné papíry, uložené v Zemské bance v depositu číslo B 23975/10987, označeném zatím jménem „Masarykova knihovna v Praze“, jež jsem již věnoval pro účely tohoto nadání, a běžný účet v téže bance stejným jménem označený, na který se ukládají výnosy právě uvedených cenných papírů (viz přílohu).

III. Účel

§ 4. Účelem nadání je zřídit a udržovat ve vlastní budově Ústav jako pracovní středisko, které má: 1. uchovávat a soustavně doplňovat knihovnu a archiv v dosavadním směru, daném mou praxí, eventuálně podle určitých směrnic, vypracovaných kuratoriem v dorozumění se mnou; 2. interně zpracovávat materiál mnou svěřený i později získaný a vhodné části připravovat k publikaci; podle možnosti pořádat také přednášky, kursy, extense, a podobně využívat výsledků studia; 3. pokračovat v redigování a vydávání mých vlastních spisů; 4. umožňovat vědeckým pracovníkům externím studium a vědeckou práci v rámci pracovního řádu knihovny a archivu, který v dorozumění se mnou určí kuratorium; svou povahou je knihovna i archiv presenční; 5. vydávat nebo přispívat k vydání výsledků této práce externí i publikací jiných, pokud mají příbuzný předmět a tendenci podle uvážení kuratoria; 6. pokud se týče musea - uchovávat památky mně věnované a umožňovat k nim veřejnosti přístup podle zásad, které určí kuratorium.

IV. Správa nadání

§ 5. Nadání bude spravováno kuratoriem pětičlenným (výjimku stanoví § 17), který zastupuje Ústav právně a stará se, aby Ústav sloužil určenému účelu, aby základního jmění a jeho výnosu správně bylo používáno; určuje počet a postavení (§ 20) zaměstnanců Ústavu. Kuratorium bude mít dva náhradníky. Předseda nebo jeho zástupce (§ 6 a § 8) povolává je k výkonu funkce člena kuratoria při schůzích, k nimž některý z členů kuratoria se omluvil. Na prvém místě povolá se vždy první náhradník.
§ 6. Kuratorium nadání spravující bude se doplňovat kooptací. Počet členů kuratoria nebudiž menší ani větší pěti (krom případu uvedeného v § 17). Kuratorium volí svého předsedu, místopředsedu a jednatele. Úřad předsedy (místopředsedy) trvá šest let; odstupující může být vždy zvolen znova. Úřad členů kuratoria trvá doživotně, nenastane-li některý z případů zmíněných v § 9.
§ 7. Členství kuratoria je funkcí čestnou. Vyplývá z něho jen nárok na náhradu hotových výloh (na příklad cestovních), funkcí vznikajících.
§ 8. Kuratorium se schází nejméně čtyřikrát do roka. Schůze svolává předseda nebo jeho zástupce. Předseda (zástupce) je povinen svolat schůzi, požádají-li o to aspoň dva členové. O schůzích budiž veden protokol; zaznamenávají se i jednání, prohlášená výslovně za důvěrná. V případě, že by kuratorium úmrtím neb z jiné příčiny nemělo ani předsedy, ani místopředsedy, svolává a řídí schůzi člen kuratoria funkcí nejstarší.
§ 9. Členem (náhradníkem) kuratoria přestane být, kdo: a) zemře, b) vzdá se, c) pozbude československého státního občanství, d) pozbude svéprávnosti, e) komu se dokáží skutky nečestné nebo smýšlení, které by bylo v odporu s účelem nadání; k vyloučení stačí usnesení členů kuratoria většinou prostou; f) bez řádné omluvy nezúčastní se čtyř schůzí po sobě jdoucích.
§ 10. Členové kuratoria se doplňují z náhradníků. Uprázdní-li se některé místo v kuratoriu, nastoupí na ně první náhradník. Druhý náhradník se stane náhradníkem prvním. Za nového (druhého) náhradníka zvolí kuratorium osobu, která jak mravně tak i smýšlením zaručuje, že bude ve své funkci postupovat v intencích zakladatelových, a to nejpozději do půlroku po uprázdnění místa.
§ 11. Kuratorium jedná a platně se usnáší jen za přítomnosti předsedy nebo jeho náměstka a nejméně dvou členů (výjimku viz v § 8). Usnáší se většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí mínění, pro které hlasoval předseda nebo zastupující ho místopředseda. Předseda (místopředseda) hlasuje vždy s sebou. Podrobnosti stanoví jednací řád kuratoria, na němž se usnese kuratorium po svém jmenování.
§ 12. Kuratorium vypracuje řád knihovní a archivní a statut služební, svůj jednací řád i jiné směrnice, pokud bude třeba je specifikovat, a předloží mi je k schválení.
§ 13. Prohlášení, určená veřejnosti, smlouvy a listiny, jimiž Ústav se zavazuje nebo jimiž nabývá, podepisuje platně předseda (nebo zastupující místopředseda) a jeden člen kuratoria.
§ 14. Kuratorium podává veřejnosti každoročně zprávu o stavu a činnosti Ústavu.

V. Zvláštní ustanovení.

§ 15. Vyhrazuji si plné užívání knihovny a archivu doživotně.
§ 16. Ze základního kapitálu lze postavit resp. zakoupit a upravit budovu pro Ústav, avšak nesmí k tomu účelu být použito více než jedné třetiny kapitálu, tvořícího základ nadání (§ 3, bod 4). Nestačí-li k tomu cíli částka věnovaná, nutno vyčkat, až tato částka úroky neb jinými dary vzroste tak, aby nejen budova, ale i zdárný provoz knihovny po stránce nákupu knih i po stránce personální byl zajištěn. K nákupu publikací a k úhradě nákladů osobních a věrných lze použít jen výnosu jmění nadání. Budovu stavebně rozšířit možno v budoucnosti jen tehdy, vzroste-li základní jmění tak, že jeho výnos převýší potřebný náklad udržovací a provozní, nebo bude-li k tomu účelu věnován zvláštní dar.
§ 17. Poklesne-li z důvodů nepředvídaných jmění Ústavu tak, že zdárný provoz bude ohrožen, vynasnaží se kuratorium, aby vhodným způsobem jmění fondu bylo rozmnoženo bez újmy nezávislosti Ústavu a jeho kuratoria. Eventuálně podle potřeby může kuratorium sjednat zvláštní smlouvu o součinnosti s některou veřejnou institucí, zejména státní, za těchto podmínek: a) další trvání a funkce kuratoria Ústavu s plnými právy podle stanov bude zaručena; b) kuratorium může být rozmnoženo o dalšího člena, vyslaného druhou smluvní stranou a akceptovaného kuratoriem; c) druhá smluvní strana zabezpečí subvencí finančně provoz Ústavu podle stanov; d) smlouva je platná jen na dobu, pokud druhá smluvní strana poskytuje Ústavu subvenci.
§ 18. Zda je zdárný provoz Ústavu ohrožen, přísluší posoudit toliko kuratoriu.
§ 19. Členy prvního kuratoria jmenuji tyto dámy a pány: dr. Alici Masarykovou, dra Edvarda Beneše, knihovníka dra Oskara Odstrčila, Vasila Škracha, dra Františka Veselého v Benešově; náhradníky: dra Emanuela Rádla, dra Antonína Schenka.
§ 20. Zaměstnance, potřebné k provozu Ústavu, vezme kuratorium především ze zaměstnanců dosavadního Soukromého archivu a knihovny presidenta republiky. Jejich služební poměr upraví tak, aby pokud možno jejich práva, povinnosti a platy byly obdobné právům, povinnostem a platům státních zaměstnanců stejné kategorie.

Lány, 23. VII. 1932

T. G. Masaryk

Součinnost

Smlouva o součinnosti mezi Masarykovým ústavem AV ČR a Ústavem T. G. Masaryka, o. p. s.

Masarykův ústav Akademie věd ČR,
státní příspěvková organizace se sídlem v Praze 1, Na Florenci 3/1420, zastoupený ředitelem PhDr. Ivanem Šedivým, CSc., IČO 67985980, (dále jen „MSÚ“)
a
Ústav T. G. Masaryka, o. p. s.
se sídlem v Praze 1, Jilská 1, zastoupený členy své správní rady – kuratoria Ivanem Medkem, doc. Jaroslavem Opatem, DrSc., prof. JUDr. Valentinem Urfusem, CSc. a PhDr. Josefem Zumrem, CSc., IČO 16190556, (dále jen „ÚTGM“)

uzavírají v zájmu úspěšného a racionálního plnění svých úkolů spjatých s osobností, dílem a odkazem T. G. Masaryka, podle § 51 a násl. občanského zákoníku a § 17 Věnovací listiny T. G. Masaryka ze dne 23. července 1932 tuto smlouvu o součinnosti:

I.

ÚTGM svěřil do archivní a knihovenské péče MSÚ Archiv ÚTGM a knihovní fondy, jejichž rozsah, obsah a struktura jsou uvedeny v příloze této smlouvy.

II.

MSÚ pečuje o svěřené archivní a knihovní fondy na své náklady a v prostorách, které užívá, v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy, udržuje je v dobrém stavu, zabezpečuje je před poškozením, znehodnocením, zničením a odcizením a umožňuje jejich co nejširší badatelské a ediční využívání způsobem, který odpovídá jejich stavu. V důležitých záležitostech uchovávání a správy těchto archivních a knihovních fondů je MSÚ vázán rozhodnutími Společné archivní a knihovní rady (viz dále bod III.).

III.

1. Zřizuje se Společná archivní a knihovní rada MSÚ a ÚTGM (dále jen „rada“). kterou tvoří 3 členové jmenovaní ředitelem MSÚ a 3 členové ÚTGM jmenovaní správní radou ÚTGM. Rada si ze svých členů zvolí předsedu a místopředsedu, z nichž každý reprezentuje jednu ze zúčastněných institucí.

2. Rada se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Svolává ji její předseda, v případě nepřítomnosti předsedy místopředseda. Rada musí být nejpozději do 14ti dnů svolána vždy, požádají-li o to písemně nejméně dva její členové, ředitel MSÚ nebo předseda správní rady ÚTGM. Rada je schopna usnášení za přítomnosti alespoň 4 svých členů. Usnesení rady je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů; při rovnosti hlasů není návrh přijat.

3. Společná archivní a knihovní rada zejména dbá o pravidelnou fyzickou inventuru archiválií a knih a přijímá závěry k odstranění zjištěných závad, iniciuje a schvaluje akvizice archiválií a knih do fondů a jejich podmínky, schvaluje změny v dislokaci a uložení archiválií a knih i další závažnější zásahy do jejich stavu (konzervace, digitalizaci apod.), včetně jejich finančního zajištění, připraví ve spolupráci s vedením archivu návrh na prohlášení Archivu TGM za národní archivní památku.

4. Podrobnosti o působnosti a činnosti rady může dále upravit její statut, který na návrh rady schvaluje ředitel a vědecká rada MSÚ a správní rada ÚTGM.

IV.

1. O ediční záležitosti pečuje Redakční rada Spisů TGM, složená paritně ze zástupců MSÚ a ÚTGM, jejímž úkolem je - v souladu s Prohlášením zákonných dědiců T. G. Masaryka z ledna 1948 - zejména

a) projednávat dlouhodobé i roční ediční programy,

b) projednávat vydání jednotlivých edičních titulů včetně příslušných technických a ekonomických podmínek.

2. Změny ve složení Redakční rady Spisů TGM se provádějí vždy po vzájemném projednání mezi MSÚ a ÚTGM.

V.

V zájmu prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce je ředitel MSÚ nebo jím pověřený zástupce zván na zasedání správní rady ÚTGM a předseda správní rady ÚTGM nebo jím pověřený zástupce na schůze vědecké rady MSÚ, pokud se jednání těchto orgánů týkají obou institucí.

VI.

Podpisem této smlouvy se ruší smlouva o výpůjčce, uzavřená dne 31. května 1995 mezi nadací Ústavu TGM a Masarykovým ústavem AV ČR.

VII.

Závěrečná ustanovení

1. Práva, povinnosti ani ujednání, plynoucí z této smlouvy nesmějí být v rozporu se Stanovami AV ČR a zřizovací listinou MSÚ, ani s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2001, kterým byl zapsán ÚTGM jako obecně prospěšná společnost. Rovněž nesmí být touto smlouvou ohrožena celistvost archivního ani knihovního fondu.

2. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a může být vypovězena pouze ze závažných důvodů, které by porušovaly podstatu dohodnuté součinnosti. Výpovědní lhůta je 6 měsíců a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé straně.

3. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami.

4. Veškeré změny této smlouvy lze provádět pouze písemnými dodatky podepsanými oběma stranami.

5. Vztahy, které nejsou touto smlouvou upraveny, se řídí občanským zákoníkem.

6. Tato smlouva je vyhotovena ve čtyřech exemplářích, z nichž každá strana obdrží po dvou.

Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání a podle jejich pravé a svobodné vůle. Na důkaz toho připojují své podpisy.

V Praze dne 1. dubna 2003

ÚTGM

Obecně prospěšná společnost